Rubriky
Bělští vlci

Mise Anthropoid

Českoslovenští parašutisté, zároveň skauti, Jan Kubiš a Jozef Gabčík byli vybrání k tajnému úkolu. Měli se přesunout zpět do Čech a spáchat atentát na Heydricha. My jejich příběh prožili.

Začali jsme výcvikem. Orientace v mapě, fyzická zdatnost a šifry. První večer byl velmi intenzivní přípravou. Podle zásluh získali každý svoji hodnost – kapitán, poručík, četař, rotmistr.

Dnes nás čekalo několik stanovišť po Praze. Rozdělili jsme se na dva týmy, aby nám to šlo lépe. Začali jsme v Kobylisích, kde jsme si museli vyrobit doklady s falešným jménem, abychom se neprozradili. Mezitím jsme se přesouvali na další místo – Václavské náměstí. Hledali jsme tam spojku, která nám pomůže s celou akcí, sami to nezvládneme. A povedlo se. Další skauti nám přislíbili pomoc. Bez zbraní by to ale nejde, takže se je snažíme získat od přísné kontroly ve Skautském institutu. Na výběr je granát, kolo a pistole.

Aby akce byla úspěšná a bez chyb, je třeba znát náš cíl. Proto jsme pozorovali chování, zvyky a program Heydricha. Kdy přijíždí a odjíždí domu? Jak moc velkou ochranku u sebe má? Kdo s ním jezdí? kudy jezdí? Jak dýchá? Jako zvědi jsme v tom precizní a nastudovali jsme všechny detaily, které by nám mohli pomoct.

O oběti jsme zjistili vše, co se dalo. Nyní je čas si udělat plán. Naplánovat každý krok, aby vše šlapalo jako hodinky v den akce. Z pohledu úkrytu si zakreslit terén a všechny detaily místa činu.

Nastal čas. Je tu den D. Dnes zabijeme protektoráta Reinarda Heydricha. Dokončení mise je na dosah ruky.


Vše se stalo rychle. Zranili jsme ho a je převezen do nemocnice. Ihned se musíme schovat, aby nás nenašli a nezabili.


Krypta pod kostelem sv. Cyrila a Metoděje – místo, kde se všichni ukrývali. Místo, které jsme navštivili je plné vzpomínek, emocí a respektu. I my tam nechali kus sebe.

„Díky, že my dnes můžeme skautovat. Respekt.“

Večer dobrovolně aquapark a kdo nechtěl nebo nemohl, zůstal v klubovně a hrál deskovky na odlehčenou.

Kousek od klubovny, ve které jsme byli ubytovaní, je památník, kam jsme šli zapálit svíčky na závěr víkendu k uctění jejich památky.

Díky obětem lidí před námi, jsme tu nyní my a děláme, co máme rádi svobodně. Nezapomínejme!