aneb s Šerákovou pod širák – záchrana města Staré Splavy
Skauti jsou takovými rytíři pro ostatní lidi. Chrání slabší, pomáhají ostatním, snaží se být vzorem pro všechny, kteří hledají svoji cestu. A my se rozhodly si prožít život takého rytíře, respektive rytířky!
Viděly jsme inzerát. Království Starých Splavů hledalo udatné a statečné rytíře. Jejich město osídlil strašlivý drak a městu hrozí zánik. Neváhaly jsme a rovnou jsme se přihlásily.
Na začátku jsme si každá vymyslela vlastní jméno hodné chrabrých rytířek a nakreslily si do deníku vlastní erb!
- Ronja z Rúžových Papuček
- Janet z Psíkova
- Jahůdka z Cukrové říše
- Monika z Obláčků
- Alenka z Kvjetu
- Andělka z Elvíru
- Ella z Cukrových vat
- Borůvka z Buřtejna
Pro dnešní noc jsme potřebovaly někde přespat a načerpat síly. Zvolily jsme si Braniborskou jeskyni. Čirou náhodou ji obývá hrozivý drak, kterého se musíme zbavit.
Proto jsme začaly trénovat. Důležité bylo umět se schovat i za sebemenší objekt, aby nás drak okem nezahlédl, až se k němu budeme plížit. Postavily jsme si vlastní zeď z klacků a za tu se schovávaly. Nebyly jsme vidět stejně jako Harry Potter ve svém neviditelném plášti.
Po dlouhé výpravě k jeskyni jsme se ozbrojily a šly na věc. Jdeme zabít draka. Nejúčinnější způsob, jak takového draka zabít je probodnout jeho srdce. Dostat se k němu nebylo snadné. Všechny jsme se zapotily při souboji s ním. Několikrát nám málem ukousl část těla. Nakonec se zadařilo a jeskyně byla pro dnešní noc naše. Městu už nehrozilo nebezpečí.
Po náročném dni jsme si rozdělaly oheň a daly si večeři. Poté si povídaly, zpívaly. Prospaly jsme celou noc.
Ráno jsme vstaly s pocitem bolesti. Ten zatracený drak nás popálil! To vám byla šílená bolest. Rány jsme si ihned ošetřily, abychom se mohly vydat zpět do civilizace. Cestou jsme však narazily na dračí vejce. Tak ona to byla maminka? Co teď s ním? A je jich tu víc? Prozkoumaly jsme okolí a shromáždily všechna dračí vejce, která jsme našla.
Nesmí už škodit lidem, proto je musíme ukrýt na bezpečné místo, kde ve svém prostředí budou poklidně žít svůj dračí život.
O našem činu se mluvilo v celém kraji a samotná princezna Arpine a princezna Renata ze Starých Splavů si nás pozvaly na hrad, kde nám poděkovaly a předaly nám udělily Řád sv. Alžběty Durynské a Řád svatého Jiří za čestnost a odvahu.